ČAS PŘEDVÁNOČNÍ

02.12.2013 19:31

Vraťte se v čase až do dětství a vybavte si ty nejkrásnější Vánoce, na které si dokážete vzpomenout. Soustřeďte se na tu vzpomínku, až ji před sebou uvidíte naprosto zřetelně. Vybavte si všechny obrazy, vůně, chutě, doteky, všechny lidi, kteří byli tehdy s vámi. A jestliže jste snad nikdy krásné Vánoce neměli, vymyslete si je. Vymyslete si je přesně takové, jaké byste je chtěli mít. Vzpomínejte na lásku, která tehdy všechny obklopovala, a všimněte si, jak se při tom otevírá vaše srdce. Dovolte, aby vámi tato láska nyní proudila. Zahrňte jí všechny své blízké. Uvědomte si, že tento nádherný pocit duchovního naplnění s sebou můžete mít kdekoli a neustále, nejen o Vánocích.

 

Vy jste láska.

Vy jste duch.

Vy jste světlo.

Vy jste energie.


A TAK TOMU JE.
Myšlenky srdce LOUISE L.HAY


 

PŘEJEME Vám s láskou POHODOVÝ KLIDNÝ A LÁSKYPLNÝ čas Adventní,

PŘEJEME Vám klid a mír v duši,

Věčné světlo v sobě i kolem sebe,

Přejeme Vám radostné úsměvy na tváři i v duši,

Klidné a pokojné přípravy svátků Vánočních,

Radostné tvoření a láskyplná setkávání s nejbližšími,

Přejeme Vám hlas lásky v nitru Vašich srdcí,

 

Neboť vše je dobré, klidné a láskyplné když sami jsme klidní, dobří a láskyplní!


Nechť nejen v tento sváteční čas,

ale neustále v každém dni cítíme posvátné chvíle,

Posvátné časy,a jsme naladění na příchod HVĚZDY jež ukazuje naši cestu!

Žehnejte sobě a všem v každém dni Vašich životů

S přáním všeho dobrého, úcty, lásky, soucitu

S přáním ať v každém HVĚZDA SE ROZJASNÍ

A UKÁŽE TEN SPRÁVNÝ SMĚR CESTY

 

Ivana Batová 1.12.2013


 

O vánoční hvězdě

"Nenakláněj se tolik, vždyť můžeš spadnout!" napomínala maminka Hvězda svou malou Hvězdičku, která stála u nebeského okna a pozorovala, jak se dole na Zemi všechno blýská a třpytí a skoro za každým oknem svítí vánoční stromeček. Moc se jí to líbilo.
V nebi mají sice taky spoustu světýlek, ale ta svítí trochu jinak než svíčky na vánočním stromečku. Hvězdička byla čím dál zamračenější. Nakonec to nevydržela a musela se svým otazníkem ven: "Maminko, a proč u nás taky neslavíme Vánoce?"
"Nevím, prostě je neslavíme," odpověděla maminka.
Pak se zamyslela a dodala: "Možná je to proto, že v nebi nemáme stromečky."
Když maminka odešla, Hvězdička se chtěla znovu podívat na nazdobené vánoční stromečky, ale vyklonila se. Nejprve jen malinko, ale ze zvědavosti se nakláněla
víc a víc, až nakonec z okýnka vypadla. Úlekem dočista zkoprněla. Ještě štěstí, že měl Měsíc rozprostřeny své měsíční paprsky. Po nich se hvězdička jako po klouzačce svezla rovnou na Zem.
Dopadla doprostřed veliké zahrady a tam zůstala ležet. Sníh, který byl všude okolo, ji sice trochu studil, ale jí to vůbec nevadilo, ba naopak. Dlouhým pádem se totiž pořádně rozehřála. Hvězdy neumí chodit, a tak se jen koukala na všechnu tu zemskou krásu,
která v nebi k vidění není. A jak se tak rozhlížela, ani si nevšimla, že se k ní potichu připlížil malý chlupatý pejsek a začal ji očichávat. Hvězdička se polekala. Chtěla se pohnout, ale nešlo to, a tak začala alespoň víc zářit. Toho se ovšem pejsek, který měl na starost
hlídat zahradu, polekal. Hlasitě se rozštěkal.
Jeho štěkání přivolalo malou holčičku. Byla to Gábinka. Nejdříve jen vykoukla z okna, ale když uviděla, že na jejich zahradě něco svítí, byla zvědavá. Rychle si oblékla kabátek, obula teplé botky a utíkala na zahradu. "Chlupáčku, přestaň!" napomínala svého pejska už
zdálky. Když došla blíž, udiveně se zeptala: "Jé, co je to za krásné světýlko?"
"Já nejsem žádné světýlko, já jsem hvězda!" bránila se Hvězdička.
"Ty jsi opravdová hvězda? Z nebe?" divila se Gábinka.
"Jsem! Chtěla jsem se podívat, jak slavíte Vánoce.
Když jsem se dívala shora, vypadalo to moc hezky. U nás Vánoce neslavíme tak jako vy."
Gábinka vzala Hvězdičku opatrně do náruče a odnesla ji domů. "Víš co? Posadím tě na špičku vánočního stromku, abys všechno dobře viděla."
Hvězdička se štěstím celá rozzářila. Po celou dobu Vánoc seděla na vrcholku nazdobené borovice a všechno bedlivě pozorovala. Když Gábinka a její rodiče dojedli štědrovečerní večeři a pod stromečkem se objevily dárky, rozsvítila se tak moc, že ani nemuseli rozsvěcet
světlo. A když bylo po Vánocích, vrátila se zpátky do nebe, aby o svém dobrodružství vyprávěla i ostatním hvězdám. Od těch dob můžete na mnoha vánočních stromcích
spatřit zářící hvězdy. Také ony totiž chtějí na vlastní oči vidět opravdové pozemské Vánoce. A možná že letos některá z nich zamíří právě k vám!

Vánoční pohádky Zuzana Pospíšilová
 
Použítí textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme
 

—————

Zpět