Čas sdílení a spolupráce je tu

25.06.2013 17:17

 

Nic je stav, který můžeme vnímat rozdílně. V úrovni mysli ovlivněné egem je nicotou a nicotností. Pokud jsme se považovali pouze za tělesnou schránku, tak jsme uvěřili programu: prach jsi a v prach se obrátíš… Naše víra v sebe a v ostatní tudíž byla stejně nicotným prachem a proto jsme si sebedůvěru v projeveném světě vytvářeli prostřednictvím vibrace strachu. Zastrašovali jsme ostatní, jelikož jsme se sami naší nicotnosti a nemohoucnosti obávali, nechtěli si naši slabomyslnost připustit. Tudíž i úcta jednoho k druhému byla stejně nicotná. Byli jsme loutkami, které ovládala moc a nadvláda ega.

V právě probíhající transformaci vědomí se postupně rozpomínáme na naši skutečnou podobu. V té jsme vším i ničím zároveň, jelikož pouze v absolutním nic je vše obsaženo, vyjádřeno, projeveno, vše je láskou a pouze v ničem může být ona absolutně vnímána. Každé “něco” je pouze projevenou iluzorní formou onoho nic, které je jednotou bez hranic, omezení a času. A právě tato iluze blokovala toto jednotné a celistvé vnímání, znemožňovala vědomě uvolnit skutečnou vibraci lásky. Jsme obsaženi ve všem a jsme součástí všeho, stejně tak je vše vytvořeno námi. A tím se naše vědomí absolutně rozšiřuje a my se stáváme oním všeobsažným ničím, které je rozprostřeno v nekonečném množství prostorů a časů. A právě toto vědomí umožňuje vnímat božskou přítomnost v každém z nás, probouzí bohy a bohyně, aktivuje v nás tvořitele a stvořitele, které pak můžeme vidět v každé částečce prachu i v každé bytosti a to nám umožňuje být božsky uctiví ke každému a ke všemu.

Abychom však této úrovně mysli dosáhli, museli jsme nejdříve zcela naplnit formu dualitního sebevědomí, uvědomit si svoji identitu, svoji projevenost, své hranice a své právo na svobodnou volbu pomocí tělesné schránky, kterou se v projeveném světě realizujeme. Naučili jsme se prosazovat svůj názor a stát si za ním, zároveň však respektovat názory ostatních. Energetizovali jsme si 5., krční čakru, skrze kterou jsme se naučili být nemanipulovatelnými a nemanipulovat. Zároveň jsme se propojili s tělem a matkou zemí a skrze 1. kořenovou čakru jsme se uzemnili a ukotvili. Naučili jsme se respektovat svobodu druhých a vyčistili vazby ve vztazích skrze 2., sakrální čakru. Oddělili jsme se od vlivu strachu, otevřeli se radosti, pochopili kým skutečně jsme a tak aktivovali čakru 3., solární. Otevřeli si vědomí srdce a intuici a tak skrze 4., srdeční a 6., čakru třetího oka jsme se propojili s galaktickým vševědomím prostřednictvím čakry 7., korunní.

V momentě naplnění úrovně dualitního a individuálního vědomí se okamžitě naše mysl rozšiřuje a tak najednou tuto pochopenou, s vděčností přijatou a tak naplněnou formu ega, začínáme vnímat jako svoji součást a necítíme se být již pod jejím vlivem, pod její nadvládou. Skutečnou sílu již nevnímáme v tom, že vše dokážeme zvládnout sami, individuálně, ale že si můžeme říct o radu jiným, že můžeme s ostatními sdílet nejen v samolibosti, ale i naší nedokonalosti a to nás právě dokonalými činí. A proto již nesoudíme rozdílnost názorů, neposuzujeme čemu věříme a čemu věří ostatní kolem nás. Začínáme se zaměřovat na to co nás spojuje a nevěnujeme již energii tomu co nás rozdělovalo. Začínáme tak s rozšiřujícím se vědomím společně spolupracovat a sdílet v jednotě projevené lásky, jelikož ta nás všechny spojuje, pouze ona je nám všem společná. Nehledáme již formy víry, ale věříme, nejdeme již cestou, ale cestou se stáváme, nehledáme již lásku, ale milujeme.

Čas sdílení a spolupráce je tu, milovaní…

Mé rozhodnutí a naplnění poháru poznání prostřednictvím ega a všech jeho podob došlo s vděčností a pokorou. Jsem vším a tak i ničím, stejně jako každý. A proto přijímám sebe takového jaký jsem v tady a teď, se vším přijatým i nepřijatým a uvolňuji se od jakékoliv potřeby cokoliv přijímat či nepřijímat. Ne cesta k uvolněnosti, ale uvolněnost samotná nás osvobozuje a uvolňuje. Plně tak zaměřuji svoji pozornost a veškerou energii na projevenou lásku, která je mojí podstatou, kterou jsem a která je vším i každým z vás…nás. A tak skrze sebe sjednocuji vše, sjednocuji se s každým z vás. Spolupracuji a sdílím, učím se tomuto v každém projevu mého bytí. Je mi jedno kým jste a čemu věříte, je mi jedno jak dlouho chcete setrvávat v různých stavech myšlení, miluji vás skrze sebe ve všech úrovních vašich projevů, jste každou mojí buňkou, stejně jako já jsem buňkou v každém z vás…

S projevenou a sjednocenou láskou ke všemu a všem

sdílející pepa – peptahra

 

—————

Zpět