Mladá dívka ve mně

17.08.2012 18:37

MLADÁ DÍVKA je pořád ve MNĚ... 
 
  Poslyšte, sestro, když na mě hledíte, 
 řekněte, koho to před sebou vidíte. 
 Ach ano, je to jen ubohá stařena 
 s divnýma očima a napůl šílená. 


Odpověď nedá vám, jídlo jí padá, 
 nevnímá, když po ní něco se žádá, 
 o světě neví, jen přidělává práci, 
 boty a punčochy napořád ztrácí. 

  
 Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, 
 potřebuje však krmit a také přebalovat. 
 Tohleto vidíte? Tohle si myslíte? 
 Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte. 
 

 Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala, 
  než jsem se bezmocná, až sem k vám dostala. 
 Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let 
 s bratry a sestrami sládl život jako med. 
 

 Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, 
 dychtivou prvních lásek a pořád samý smích. 
 V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím, 
  co skládala slib svůj za bílou kyticí. 
 

 
 A když mi bylo pár let po dvaceti, 
 já chtěla šťastný domov pro své děti, 
 Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, 
 jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti. 
 


 A je mi čtyřicet, synové odchází, 
 jenom můj věrný muž pořád mě provází. 
 Padesátka přišla, ale s ní další malí 
 co u mě na klíně si jak ti první hráli. 

 
 Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, 
 mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu. 
 Život jde dál, mé děti mají vrásky 
 a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky. 
 
 
 Příroda krutá je, i když život byl krásný, 
 na stará kolena jen dělá z nás blázny. 
 Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, 
 kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím kámen. 

 
 Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije 
 a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije. 
 Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, 
 vždyť pořád miluje a nepřestala být živá. 
 

 Málo bylo těch let a netáhla se líně, 
 já smířila se s tím, že všechno jednou mine 
 Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, 
 seschlou stařenu už neuvidíte, 
 
 Teď už - MĚ vidíte... 

—————

Zpět