Multidimenzionalita - všechny příběhy se odehrávají právě teď

05.12.2012 17:25

 

Multidimenzionalita - všechny příběhy se odehrávají právě teď

 

Znáte ty okamžiky, kdy na jeden drobný čin nebo ne příliš významnou situaci se nabalí emoce, vjemy a obrazy jak kdyby z jiné dimenze, úplně z jiných časů nebo světů? Ty okamžiky, kdy v jednu chvíli sedíte v autobuse nebo u stolu a zároveň prožíváte bolesti již dávno zapomenuté nebo vůbec nesouvisející přímo s Vaším životem. 
 
Snad následující informace doputují k těm, kdo je potřebují... Někdo jim nemusí rozumět, protože se ho jednoduše netýkají, jeho Cesty vedou jinudy... Současná doba je o probuzení Respektu k jednotlivým způsobům práce zde na Zemi.
 
Karma, vzpomínky na minulost, možná budoucnost, informace obsažené v DNA? A co když to jde ještě dál?
 
Je to důležité a děje se to - ty jiné časy a jiné světy. A už nemusíme sedět hodiny v meditaci. Tisíce let staré archetypy se neustále opakují a v kolektivním vědomí jsou propojeny. Navážete-li spojení s jedním Tady a Teď (skrze situaci, člověka, náhodný vjem či místo), otevíráte propojení i do dalších (ty mohou být z historie zde na Zemi, někdo má však spojení i na galaktické úrovni se světy pro ostatní nepředstavitelnými, což neznamená, že neexistují). 

Mistrovský plán univerza - všechny konflikty v minulosti, budoucnosti i v nejrozmanitějších galaxiích budou ukončeny tím, že jejich protagonisté na Zemi půjdou spolu na oběd, procítí emoce, uvolní energetické bloky a naleznou jeden v druhém odraz sebe sama. 
 
To je ta skutečná multidimenzionalita. Bez času a bez prostoru. Každý tak svým vlastním způsobem uvolňuje z rozsáhlého Univerza doposud neviditelnou omezující energii.Měníme minulost a ovlivňujeme budoucnost,... a to jen tím, že důvěřujeme své zkušenosti a přijímáme, pozorujeme, co se v nás děje, zviditelňujeme tyto archetypy, tedy přinášíme je na Světlo. Otevíráme léta zamčené Pandořiny skříňky bez návodu, co s tím dál. A i když se to občas nezdá - zvládáme to bravurně.
 
Cokoliv, co lidská mysl stvořila v běhu věků, se nachází v kolektivním vědomí, rozpoznání myšlenkové podstaty takové energie vede k jejímu uvolnění.
 
Není za tím žádná složitost, a přesto je to důležité. Neznamená to vzdát se svých životů a zběsile hledat situace, které svým individuálním potenciálem můžeme vyčistit, naopak - radostným a vědomým odžíváním svých životů bez strachu a v odvaze bořit představy o tom, jak by život, vztahy, práce atd. měly vypadat se vše bude dít přirozeně. 
 
Je na čase hranice vědomí posunout až do prostoru bez hranic a zároveň zůstat v přijetí těla a hmoty. Kdykoliv nám začne být zkušenost nepříjemná, vždy je možnost ukotvit se v těle, kde jsme v bezpečí, Tady a Teď. Propojujme se s Přítomným okamžikem, v plném zaměření na to, co v kterém okamžiku právě děláme.
 
Jakmile jsme jednostranně zaměřeni - na hmotu, nebo na ducha, snižujeme potenciál sebe sama. Obojí je stejně významné, skrze obojí naplňujeme své bytí na Zemi, už nežijeme život a vedle toho duchovní život, dva příběhy se konečně propojují v jeden.
 
Večer se něco odehraje a ráno má člověk pochybnosti o svém duševním zdraví. Posuňte hranice toho, co ještě může být duševní zdraví, povím Vám tajemství - nic jako duševní nemoc neexistuje. Záleží pouze na vnitřním míru a naplnění... Důvěřujte sami sobě
 
V mých tělech (tom fyzickém i těch energetických) se dějí věci, kterým přestávám rozumět... Linie dimenzí a duální podstata Země se prolíná, překrývá, oddaluje a zase sbližuje. Rozpadá se mi mysl. Iluminace těla, ticho mezi elektrony... Uvolňují se věci tak staré, že si je ani Akáša snad nepamatuje... Po dva dny se kolektivní vědomí osvobozovalo a já toho mohla být svědkem. Bože díky. Na zlatém hřejivém světle putovaly tmavé skvrny uvolněné díky přijetí každým z nás, putovaly do středu univerza, které je zářivé a pulzující, které pojímá všechny své aspekty bezpodmínečně s vděčností za zkušenost. Bylo to posvátné, bylo to tiché, ... a tak přirozené.
 
Každý obraz, film, kniha, legenda - všechny příběhy se v symbolické rovině na určité úrovni zobecnění či naopak zkonkretizování odehrávají právě teď, ... v kolektivním vědomí, uvnitř člověka, na vnitřních pláních, ... všude je živo. 
 
Již teď má každý člověk a každé jeho tělo svůj vlastní příběh. Skrze tyto příběhy se může uvolňovat mnoho staré energie. Dohromady pak tvoříme síť, kde každá story má své místo. Mysleli jsme si, že budeme muset bojovat, mysleli jsme si, že budeme muset bránit a obhajovat (před temnotou, před programy, před zlými mimozemšťany), ale ono se to vše již děje. Právě teď. Na zcela jiné úrovni a zcela jiným způsobem, než se očekávalo. Ale děje se to, uvěřte tomu. Ve slovanské krvi jsou všechny nástroje a znalosti k Propojení. Cesta Člověka vede skrze otevření srdcí...
 
A přece - je tak těžké se projevit, když se kolem sebe rozhlédnete, zpěv našich duší byl umlčen, svit našich srdcí zahalen. Spíme v obyčejných postelích, žijeme v obyčejných domovech, vedeme obyčejné hovory, a přesto je v nás rovina Krále králů, Duše duší...
 
V blízkosti otázky se prý vždy nachází i odpověď. Možná ji nedostanete, když si myslíte, že ji potřebujete, ale vždy přijde v pravý čas. Na vše, co se odehrává uvnitř nás, nalezneme odpověď v tom, co již bylo psáno/řečeno/zpíváno/malováno... na vše, co vidíte, cítíte... A vy potkáváte informace, které potřebuje. 
 
Příběhy se opakují, jen forma je nyní jiná, méně hmatatelná, je neprokazatelná. Důvěřuješ sám sobě a svému příběhu? Přeprogramuj svou mysl na šťastné konce...
 
Divím se, že už je večer, když před pár nádechy bylo ráno, nebo to bylo před půl rokem? Kdo ví... 
 
Má kniha se bude jmenovat Na hranici šílenství a osvícení.
 
Můžeme si vůbec rozumět, když každý jsme již nyní v jiné realitě? Samozřejmě - základní premisy Lidství jsou stále stejné. Láska, Soucit, Pravda, Radost... Jsme všichni jedno, a už to nelze skrývat. Negativní energie vyslaná k druhému se v mžiku vrací ke mě samotné. Jaký to dar, že to nyní můžeme rozpoznávat, cítit.
 
S Láskou Anamel
www.poselstviohne.blogspot.cz
 
 

 

—————

Zpět