Opět se zviditelňující světlo Merkaby - duchovními energiemi matky Země i nás ...Féwa

17.08.2013 10:21
 
1.část
 
Jsme obklopeni koridorem duchovních energií, které nás nesmírně milují. Jsou všude kam náš skutečný zrak dohlédne. A neustále přicházejí další a další. Z nekonečna času, který nám byl tak dlouho zneviditelnění. Aby nás povzbudili. V očekávání zázračného probuzení se na nedohledné louce, poseté růžemi námi zapomenutých světů.
 
Jsme milováni všemi, kteří žijí na poli míru, svobody, lásky - jeho galaktického všetvorivého světla, jehož indicie nám byly narůstáním duchovních vibrací z duchovních sfér přeposílány jako duchovní obrazy, obrazce, kódy, poselství. Pomocí nich jsme rostli, zrály, vzpomínali si, ... jak výhonek táhnoucí se za světlem jsme postupně nabývaly jinou rozmerovosť vědomí. Otáčejíc hlávku jako slunečnice k moudrosti otce Slunce, objímání energií matky Země, posune se nekonečnou spirálou přeměny do času té frekvence, která je pro nás tak přirozená.
Záření solárního centra prosvětlovalo posloupností vibrací fyzicky neprůhledný plášť, který byl iluzí strachu, nemohoucnosti, objektivity pohledu na svět i člověka. A neustále nás odsmerovával z dálnice božských energií. Obracením polarit se opět začíná zviditelňovat.
 
Svět dualit je osväcovaný zářivou energií, která vynáší na povrch naše zapomenutí i negativa, aby byly v kvantovém poli rozpuštěné a zviditelnila se lehounká, jemná a přitom nejsilnější energie - PRAVÁ LÁSKA. Božského středu galaktického vědomí, které si neustále neseme v sobě. Skryté tajemství vláken DNA, jehož pramen byl zošnorovaný nevědomostí, která nám nedovolovala do-vidět, do-slyšet, do-cítit, ale ani být svobodní. Vzlétnout na křídlech energií, překonat hranice materiální as lehkostí bytí se zhluboka nadechnout všeho co je pro nás tak přirozené a je naším skutečným potenciálem.
2.část
 
Jsme v záři reflektorů jiné síly světla než tomu bylo doposud. Záření, které nám ukazuje co je skutečné, pravé ... a co není. Co je pro nás důležité, méně důležité, nepodstatné. Je to diferenciaci hodnot - screeningem zapomenutého úhlu, v prostoru se projevujícího světla. Nepolarizovaného. Nikoho neomezujícího - nikým nerušený.
Vyjděme z centra velkoměsta, kde je časově rozlišenou pro nás nedůležitá energie. Záměrně nám ukrývající před zrakem to, co je pro lidskou bytost přirozené. Navliekajúc nás do Byznysem obaleného pozlátka za kterým je ukrytý bezcílný záměr.
 
Zaparkujme svá auta a přirozeným způsobem pohybu rozhýbme nohy, které byly prioritami hmotné existence znehybněna. Rozjeďte se po louce, naháňajme se mezi stromy, dotýkajme se prsty i dlaněmi toho nejcennějšího co lidská bytost má - své matky Země. Přírody, která je bezpodmínečně milující energií. Do její náruče se vracíme.
 
Roztáhněte ruce jako motýl, zda pták a Vzlétněte. Běže bosí, dotkne Země, ve spojení se živly, odosobnění od zátěží, které jsme prožili ..... To je naše přirozená energie od které jsme se oddělili. A navigování energiemi mystérií času si tuto pravdu znovu uvědomujeme.
 
 
3.část
 
Je to moudrost lidských i planetárních kořenů stromu života i životů, kterému jsme se znovu učili porozumět. Opět procítit jejich mimořádnou důležitost. Sjednotit se s velkolepostí skutečného lidského citu, který nám byl - kromě schopnosti myslet-do vínku dán. Moudrost prarodičů, která byla sférou zapomnění odsunuta na okraj společnosti, zavřená do krabičky .... odhozena do koše. Jak prožitá, již nedůležitá, nepotřebná. Převálcování umělosti, povrchností bezemočného světa materie, jehož žebříček skutečných hodnot byl sestaven podle diametrálně jiných kritérií než jsou ty, které člověk ke svému skutečnému štěstí potřebuje.
 
Otec Slunce a matka Země, doprovázeni planetárními sestrami a bratry naší solární buňky, načítají láskyplným záměrem duchovních energií náš zapomenutý sen, který jsme snili den co den v objetí vzpomínek na přirozené, skutečné, neumělé světlo naší Merkaby.

—————

Zpět