Příběh o hinduistickém bohu Shivovi a jeho ženě Parvathi.

02.02.2014 11:50

 

Parvati je jednou zeptala svého manžela: „Proč mají lidé skon být tak nešťastní? Země je tak krásná, plná nádherných věcí a lidé se přeci dokáží z této krásy radovat.“ Shiva ji pozval, ať se s ním vydá na zem a sama se podívá.

V přestrojení sledovali starší manželský pár, který putoval z jedné vesnice do druhé. Muž jel na oslu a žena kráčela vedle něj. Když přijeli do první vesnice, slyšeli vesničany říkat, jak je muž sobecký, nevychovaný a jak hanebně se chová ke své ženě. On se veze, a jeho žena musí jít pěšky. Měl by se stydět.

Proto se před další vesnicí vyměnili. Žena jela na oslu a muž kráče vedle ní. Ale i tentokrát se nevyhnuli káravým pohledům a kritice. „Ta žena nemá žádnou úctu ke svému muži. Muž celý život usilovně pracoval, aby jim zajistil živobytí, a proto by měl jet na oslu on“, pomlouvali je vesničané.

A tak před další vesnicí nasedli na osla oba a mysleli si, že tím situaci vyřešili. Vesničani byli udiveni, jak někdo může tak týrat zvíře. „Chudák osel, musí se s nimi vláčet a trmácet. Jsou to bezcitní lidé.“

Před následující vesnicí oba sesedli a šli pěšky vedle osla. Ani tentokrát se vesničanům nezavděčili. Měli je za hlupáky, kteří mají zdravého a silného osla a místo aby na něj nasedli, jdou vedle něj pěšky.

Když opustili nebohé manžele, Shiva se zahleděl na Parvathi a řekl: „Tak vidíš, lidé se tak chtějí druhým tak zalíbit, zavděčit. A i když se budou snažit sebevíc, přesto to nepůjde.

—————

Zpět