Všímejte si, co to vlastně děláte, cítíte - Apukhe

31.07.2013 19:38
 
 
 
Hned na začátku chci upozornit některých čtenářů, že některé články jako je i tento, píšu pro duše, které to potřebují číst, vidět v písmenkách. Pokud si myslíte, že vy to už máte za sebou, jste dostatečně poučen, tak my dovolte, abych si pomyslel své ...
 
Který z nás toužíme pomáhat druhým? Který z nás to i děláme? Podle mě se všichni snažíme pomáhat jak jen můžeme, dokážeme. Rádi se rozdáváme, pomáháme, někdy i očekáváme. Jak často ale dokážeme pomoci sami sobě? A přesně dnes mi jde o to. Uvědomit si, proč raději pomáháme druhým než sobě. Kde je zádrhel, co nevnímáme či odmítáme vidět? Je to sebeláska, sebedůvěra. Sebeláska je láska když sebe samého milujeme se vším s čím disponujeme. Milujeme naši světlou ale i stinnou stránku. Stinnou právě proto, že nám ukazuje, kde máme rezervy, které právě se světlou stránkou dokážeme prosvětlit, transformovat.
 
Rádi se rozdáváte? Dejte si otázku, proč? Nebude to z důvodu toho, že chcete na sebe upozornit? Potřebujete ocenění druhého? No ale proč? Pravděpodobně nedokážete sebe sama ocenit láskou, což znamená, málo lásky máte v sobě a potřebujete, aby vám lásku dali druhý. Milovaní, toto všechno vy nepotřebujete. Postačí, pokud se rozhodnete, že to chcete řešit. Děláte ze sebe zbytečných Martyr, zbytečné oběti.
 
Některý z vás pravděpodobně nebudete souhlasit s mým názorem, že rádi děláte ze sebe obětního beránka jen proto, že si chcete touto formou kupovat pozornost, ocenění, lásku někoho. Proč to ale potřebujete dělat? Z jednoduchého důvodu. Bojíte se sebe sama, vlastních citů, pocitů, emocí. Je to váš strach převzít na sebe odpovědnost za vaše zkoušky, které vycházejí z vašeho životního plánu.
 
Netvrdím, že nemáme pomáhat druhým. Naopak pomáhejme, poraďme, ale zároveň si všímejme, co jim radíme, protože velmi často takovouto formou dostáváme odpovědi od našich duchovním pomocníků na naše nevyřčený otázky, před kterými se schováváme. Přestaňme se bát odpovědnosti, nekouše, opravdu. Podívejte se na své tělo, uvědomte si jen tak zhruba jaké orgány máte v sobě, co všechno se nachází pod kůží a co všechno jednotlivé části dělají. Uvědomte si, že všechny ty drobnosti tvoří vaše tělo, tělo člověka. Bez nich by to tělo nebylo funkční. Ale i tak ani to tělo by nebylo človečenské, pokud by nemělo emoce, city, pocity. Bez emocí bychom byli jako roboti. Právě proto milujme své emoce.
 
Ptáte se, zda máte milovat i ty špatné emoce? Pokud si uvědomíte, že vám ukazují cestu ke světlu, lásce, štěstí, tak ano. Nebojte se špatných pocitů, tušení. Jsou to ukazatele věcí, které si potřebujeme v sobě uvědomit, léčit. Jak máme léčit sebe? Tak, že si přiznáme všechny naše nedokonalosti, přijmeme je jako nějakých spolubydlících, kterým chceme ukázat, že se to dá dělat i jinak. Pokud to budeme odmítat, zůstaneme otroky vlastního ega, strachů, falešných iluzí.
 
Všímejte si, co cítíte a co vlastně děláte. Buďte v tomto směru k sobě otevřený. Pozorujte své pocity z plné hloubky vašeho srdce a tehdy najdete v sobě dostatek sil léčit sebe sama. Osobně miluji dny, když vidím v sobě právě nějakou stinnou stránku. Tehdy děkuji všem, který mi vtom pomohli, abych to spatřil a také děkuji sobě, že jsem byl ochoten přijmout toto nové poznání. Proč? Neboť vím, že od toho okamžiku se můj život opět změnil a je světlejší. Totéž přeji i vám. Namaste.
 
S láskou pro nás Ján Bálint Apukhe
 
 
Pro https://gaia2010.sk/ 30.7.2013 napsal Ján Bálint Apukhe. Tento článek může být dále šířen, kopírován v nezkrácené, neupravené podobě a pouze pro nekomerční účely, pokud bude připojena celá tato poznámka is aktivními odkazy. Děkuji za pochopení.

—————

Zpět