ŽÍT V LÁSCE

21.03.2014 22:05

Zamysleli jste se někdy hlouběji nad tím, co to vlastně znamená udržovat svůj proud života neustále ve stavu lásky?

Pokud pracujeme na svém osobně-duchovním růstů není tak složité pochopit, že to  znamená hlavně se o tento stav snažit a  též hlídat, aby naše pozornost zůstávala upřená pouze na nejniternější vnitřní životní esenci, jejíž součástí proud lásky je. Máme zůstávat co nejvíce v této nejvyšší a nejčistější frekvenci svého bytí  a udržovat  ji neustále ve všech  situacích, které nám běžný život nabízí. Znamená to tedy, abychom zůstávali věrni sami sobě, a to do té míry, jak se nám povedlo samotným poznat sebe sama. Žít v lásce  vždy znamená růst, pohybovat se stále dál.

Chybujeme? Ano. Občas či často, překážky a nevědomost jsou zde též – my však máme růst i skrze ně a jasně poznávat svůj  skutečný směr tím, že zachováváme věrnost sami sobě, svým nejniternějším pocitům - tj. proudu lásky života své vnitřní životní esenci - individualizované jiskře Nejvyššího Zdroje.

Co to dále znamená zachovat věrnost proudu lásky uvnitř sebe sama? Znamená to být neustále ve stavu bdělosti, uvědomění si přítomného okamžiku a jeho moudrého tvůrčího prožití. Znamená to též znát a použít správný rozměr osobního prostoru, právě ten, který je potřeba nastavit si a udržet pro sebe sama, a též i pro ty ostatní. Znamená to také, být blízko sám sobě a mnohdy být i poněkud vzdálenější těm ostatním, pakliže to cesta moudré lásky vyžaduje. Znamená to neustále udržovat proud lásky dostatečně silný, a často jej  ještě více zesilovat,  a to i v těch nejvíce náročných životních situacích.

Pouze tímto způsobem se může před námi otevřít naše  pravá osobní životní cesta a může nám být ukázán  správný směr. Žít v lásce též znamená zůstat v souladu se svým  pravým předurčením, a tak i v souladu a respektu předurčení cesty těch ostatních. Láska a bytí v lásce obsahuje též znalost, určení a dodržování svých  osobních hranic a respektování hranic ostatních– pouze tak je nám umožněno setrvat ve stavu lásky a udržovat si láskyplné vztahy s okolím.

Žít v lásce znamená též žít v pokoře. V pokoře před Nejvyšším Zdrojem, jenž působí v nás, v našich životech, osudech, ale i v životních příbězích našich partnerů, rodinných příslušníků, kolegů… Žít v lásce znamená oddanost Nejvyššímu Zdroji, naslouchání Jeho vedení našich životů. Pokorou a oddaností pak získáváme onu vzácnou vnitřní sílu, jež nepochází z této dimenze bytí, ale z těch nejvyšších dimenzí oceánu vědomí Nevyššího Zdroje, ze světla jehož součástí  je i naše vnitřní životní jiskra. Setrvávání v této lásce znamená žít ve světle pravdy oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje, používat Jeho sílu lásky, která je velmi mocná, avšak velmi  trpělivá a pokorná – a tím nezastavitelně tvořivá.

Vystoupíme-li však  z tohoto proudu lásky pocházející z oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje - omámeni silou, která z něj povstala, pak se tento proud síly oddělený od proudu lásky mění z proudu tvůrčího v proud destruktivní. A pak se najednou, omámeni silou, nalézáme v proudu moci a destrukce, tedy i sebe-destrukce, ocitáme se ve stavu utrpení, nevědomí a chaosu. Pouze proud lásky poskytuje životní cestě jednotlivce i celku řád – dokonalou jedinečnost a přesto propojenost. Jedinečnost člověka však neznamená jeho izolovanost od celku, ani boj proti ostatním a celku – znamená to pouze udržování hranic lásky – respekt vůči proudu lásky uvnitř nás i vůči proudu lásky v těch druzích - respekt vůči jedinečnosti proudu lásky, cesty předurčení každého.

Tato láska je moudrá, prostá tužeb a působící povznášejícím účinkem, a to i tehdy, vymezuje-li přísné hranice a osobní prostor, její působení bývá však často i nekompromisní. Vždy přesně zná, kdy je potřebné setrvávat a vyčkávat, přesně zná moment, kdy je třeba začít působit a to vždy v souladu s vůlí Nejvyššího Zdroje. Jsme-li spojeni s tímto proudem lásky, náš život plyne v naplňování naší skutečné osobní cesty, neboť pouze osobně-duchovním růstem jednotlivce je zajištěn stálý proud lásky z nekonečného oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje do fyzického světa – místa duality. Tento proud lásky dualitu fyzické reality nezná, ale přesto skrze ni proudí a jediné co má na zřeteli, je udržet si své plynutí a rozšířit se. Tato láska tedy neočekává, ale dává – dává moudře a vždy se rozšiřuje, vším proniká a prostupuje, i když z lidského pohledu se někdy zdá, že je přísná a nekompromisní - tato láska - jež v sobě obsahuje světlo, moudrost i sílu oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje – prostě „jen existuje“, proudí dál a expanduje…

Zaručuje tím propojenost nebe se Zemí... a právě lidské nitro v němž dlí  jiskra Nejvyššího Zdroje v podobě vnitřní životní esence a projevující se prostřednictvím nejniternějších pocitů následně manifestovaných prostřednictvím tvůrčí síly lásky, je tím nejdůležitějším mostem mezi zdánlivě vzdáleným nebem a  fyzickou realitou na Zemi.

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitele těchto webových stánek, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na https://www.reiki-centrumpraha.cz)

—————

Zpět