Eduard Tomáš - 999 otázek a odpovědí na cestě poznání

Pokrok

Může člověk, který nic neví o duchovní cestě, duchovně pokročit?

Ano, stačí, když koná své denní povinnosti dobře, nesobecky a bez připoutanosti.

Ale sobecké příklady kolem něho budou ho lákat, aby je napodoboval.

Tím záslužnější bude pro něho, nedá-li se jimi zlákat a bude sám příkladem dobrého jednání pro druhé. Tím také získá dobrou karmu.

Mohl bych nějak urychlit svůj duchovní pokrok?

Ano, modlitbami a také satsangem, to jest častým stykem s duchovními lidmi.

Proč trvá duchovní cesta obvykle tak dlouho?

1. Protože zvyk zatemnění se také dlouho vyvíjel a není ho proto možno likvidovat obratem.
2. Protože náhlé a trvalé odložení ega by bylo pro člověka příliš děsivé a neobvyklé. Na obojí se člověk musí připravovat postupně nižšími druhy savikalpa samádhi i občasnými nirvikalpa samádhi, jimiž se omyl ega vymazává nenásilně a Osvícení je postupně přijímáno jako přirozený a samozřejmý stav. Po této přípravě však konečný převrat nastává zpravidla obratem.
3. Protože konečné poznání a trvání Pravdy je příliš oslňující, je nutno si na ně zvykat.
4. Pomalý postup v současnosti je z velké části odvislý od postupů předtím, tj. v minulosti.
5. Nejdůležitější je, co pro zkrácení duchovní cesty děláme teď, což je opět z největší části závislé na naší touze po Pravdě a na Milosti Boží.

Duchovní nedokonalost

Čím je charakterizována duchovní nedokonalost člověka?

Množstvím jeho zájmů a potřeb.

Jakých zájmů?

Zájmů o svět, to jest většinou o potěšení, zábavu, bohatství, moc nebo slávu.

Jako poznám, že ještě mám tyto zájmy?

Musíš se v každém okamžiku života hlídat a bdít sám nad sebou, jako by to byl někdo druhý.

Neměli bychom raději pracovat pro jiné než pro svou vlastní spásu?

Duchovní práce je prací pro všechny, pro sebe právě tak jako i pro jiné. Když se rozsvítí další žárovka, je prostě více světla. A protože Bůh je nekonečný, každá kapka lásky k němu je láskou k celému tvorstvu.

Duchovní cesta

Když stále a vytrvale po léta pracujeme duchovně a výsledky se stále nedostavují, co máme dělat?

Především se zamyslet nad svou vlastní vytrvalostí. Bude-li vaše snaha opravdová, výsledky se musí dostavit. Nemusí být však patrné žáku samotnému. Ať tak či tak je třeba stále, usilovně a hlavně opravdově pokračovat v duchovních cvičeních bez ohledu na výsledek. Nikdy se nemáme vzdát naděje. Když se nedostaví úspěch teď, přijde jistě později a třeba i v dalším vtělení. Neúspěch je vždycky jen naše vina, naproti tomu však žádné duchovní úsilí se nikdy neztratí. Odložíme-li je, může se nám třeba stát, že se s naukou již příště nesetkáme, a to třeba i po několik životů. A protože si bez duchovního hledání a snažení skoro jistě zhoršíme karmu, znamená odložení hledání tolik jako krok zpět.

Před rokem jsem dosáhl hlubokého vnoru. Bylo to nádherné, všichni mi gratulovali, možná i záviděli, měl jsem velkou radost a byl jsem i hrdý na svůj úspěch. Ale od té doby jako když utne. Kde je překážka, že se mi to tak dlouho neopakuje?

Kdo dosáhl vnoru?

Já, samozřejmě.

Tak to je ta překážka.

Mysl, Vědomí

Co je to mysl?

Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.

Je to dlouhá cesta?

Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.

Co je to vědomí?

To, co si v nás uvědomuje každou myšlenku, ale samo nemůže být nikým uvědomováno. Proto poznat je znamená stát se jím.