Ego

co je ego: ego = velká síla, naše osobnost, bez ega by nebylo možné se rozhodovat

- ego je  boží nástroj poznání; způsob prožívání nelásky a tedy získávání zkušeností. Je to nástroj, kterým stvořitel prostřednictvím záporu (později stále více nelásky, temnoty, až do krajních zkušeností) prožívá a poznává sám sebe.

- ego lze rozeznat ve dvou podobách, dle fáze v procesu získávání zkušeností

 - podstatou ega je strach – že není celistvé (chce stále víc; touha po dokonalosti; potřebuje se naplnit, doplnit. Je ztotožněno s formou, když najde formu sebevyjádření, na chvíli se ustálí; pak ale zase hledá)

- ego není od nás oddělené

- jak vznikalo? – od naprostého prvopočátku vývoje ze zdroje veškerenstva (První lásky) jsme prošli nejprve tzv. Prvotními světy. Vzniklo 13 + 1 Géniů (tvůrců), kteří chtěli stvořit pro Boží dítě Všehomír. Tvořili úžasné věci, ale ty se ihned rozplynuly. Šli tedy za První Láskou a dostali 5 kamenů DNA (plazí, humanoidní, blanokřídlých, členovců a měkkýšů), aby mohli začít budovat Všehomír. Géniové z těchto kamenů vytvořili 5 světů v jinové a jangové formě (10 světů). Od té chvíle začíná vývoj a budování ega. Ego je založeno na krystalické DNA, díky níž si vše pamatuje. Díky němu známe veškeré své zkušenosti od počátku vývoje.

- ve světě duality (našem hmotném světě) se opakuje proces vývoje (budování ega) a karmických dopadů (vzniká jinové ego)

- formy jangového ega (je více vidět, na první pohled zřetelnější): pýcha; ješitnost; nadřazenost; já jsem nejlepší; já mám pravdu; dominance; diktátorství (12 fází budování mocenského ega);  být „někdo“; osobnost; já jsem „někdo“: mohu lidi poučovat, říkat jim, co mají dělat; ovládat druhé; vládnout; řešit věci za druhé; překračovat hranice druhých; krutost; agresivita; otevřená nenávist; vztek, křik, hysterie; destruktivní jednání

- v případě velkého karmického naplnění „černé svědomí“ jangového ega; jako druhá varianta vývoj k rozpadu osobnosti: odstraňování protivníků; nedůvěra; běsnění; paranoia; totální propad nebo zrod ega mezi chudáky, kde musím přijmout pomoc druhých, těch nejubožejších

- duchovní ego (varianta běžného ega): já vše vím; má cesta je správná; já ti řeknu, jak se z toho dostaneš; já jsem ten vyvolený, já jsem ten pravý guru, já tě vyléčím, mám nejčistší napojení, ti druzí tě svedou, atd.

- formy jinového ega (rafinovanější v projevu, skryté): stažení do sebe; nejistota; nevíra; pochybnosti; nenápadná kritika druhých; poťouchlost; skrytá nenávist; pomstychtivost; sklon k alkoholu, drogám; sebeobrana; sebetrýznění; sebekritika; sebedestruktivita; skeptičnost; pesimismus; plačtivost; lítostivost; hypochondrie; nikdo mě nechce pochopit; nikdo mě nechce; nic nemá smysl, jsem slabý, nedokonalý, nic neumím; deprese; úzkost; rezignace; apatie; sebevražda;

- jak uklidnit, kultivovat ego: ego má tendenci ke stagnaci v tom smyslu, že nesnáší jakoukoliv změnu (to, co nezná, co samo nevymyslelo, co nemá pod kontrolou); ego se neustále potřebuje držet nějaké formy, vymýšlí si různé proměny – odvádí např. pozornost  k tématu hubnutí, postavy, úspěchu, potřebuje se s čímkoli ztotožnit

- duše chce naopak neustálou změnu, touží po zkušenostech

- ego dokáže v „pudu sebezáchovy“ poslat i fyzické příznaky: rýmu, kašel, teplotu, cokoli. V začátcích duchovního vývoje je duše (zpočátku) pro ego největší strašák – ego má problém s cestou srdce; bojí se neznámého - jako malé dítě, které se ztratilo.

- největší strach ega je strach ze smrti. Myslí si, že pokud se uvolní a ztratí kontrolu, zcela zmizí. Domnívá se, že se ztrátou života (formy) vše končí a dál již nic není.  Ego pomáhá přežít. Najednou je tu konec experimentu fyzického lidství a potřeba přejít plně do srdce a propojit se s duší. Ego z toho může mít obrovský strach.

- s egem je potřeba hovořit. Najít pro něj tu formu v lásce, klidu a míru. Síla ega s námi pak začne komunikovat. Ego se může stát s duší nejlepší kamarád.

- ego potřebuje láskyplnou komunikaci – i na nejagresivnější projevy ega či odpor ke změně lze odpovědět nabídkou, co by si ego nyní přálo pro sebe. Jakmile ego pochopí, že už nemusí dál sloužit, a může se uvolnit (a nijak neumírá), odchází velice rádo na odpočinek.

- ego potřebuje zklidnit – jako malé dítě, pečovat o něj, chránit, postarat se o něj (doteď se staralo samo, teď si může užívat života, trošku se uvolnit, radovat se)

- úzkost, nejistota, nevíra v sebe jsou projevy ega

- ego se v rovině strachu projevuje strachy ze smrti, nemocí, neznáma, napadení, násilí, atd., někdy až na hranici paniky. Pomoc: je třeba se dostat do přítomného okamžiku. Jako alternativní pomoc pokud tyto pocity neustále číhají, vygradovat je až do jejich maxima – dávám ti prostor, ukaž se! Ukaž mi ten největší strach, ukaž mi, co máš ještě v zásobě, rozbal to a naplno mi to ukaž. Pocity, které se ukážou, mizí (ukazuje se jejich aktuální iluzornost).

- podstatou ega je láska, ale zůstala statická (prvotní energií našeho ega je čistá láska a světlo). Z toho plyne potřeba vysílat egu lásku a pocit bezpečí (hodně ho potřebuje).

- ego je svojí podstatou hra – potřebuje být stále aktivní

- cílem není zbavit se ega. V době, kdy končí (či fakticky skončil) experiment duality, je cílem dosáhnout takového přijetí, poznání a očištění ega (sebe), kdy ego bude ochotno předat svou vůli a vůdčí roli duši. Míříme ke spolupráci ega a duše, kdy ego bude schopno vykonávat a naplňovat láskyplné záměry duše (v souladu s jednotou a se stvořitelem).

- jak čistit ego: budování ega je spojené s vývojovou spirálou (devět úrovní spirály Mayského kalendáře). Existují uzlové body ega (v každé úrovni jeden) a uzlové body spirály samotné. Čistíme každý uzlový bod ega ve 12 úrovních (v době semináře jangové ego stačilo vyčistit 8 úrovní pro vyčištění uzlu; v době semináře jinové ego již jen 7 úrovní). Devět uzlových bodů ega se čistí láskou, světlem, fialovým paprskem, či je rozpouštím energií „já jsem“ (neruší se).

Uzlové body osobní vývojové spirály lze zrušit mečem Arch. Michaela. Jsou s uzlovými body ega spojené propojkami (vzájemně se s egem podporují). Propojky se čistí rovněž láskou a fialovým světlem St. Germaina.  

V jinovém egu čistíme zraněné vnitřní dítě v polohách: 1. Zraněné a opuštěné vnitřní dítě a 2. Zrazené a zneužité vnitřní dítě. Dále čistíme energii oběti. U všeho čistíme situace, kdy jsme se takto cítili, ze současného života i z minulých inkarnací. Necháme si pocity a situace přivádět duší, přijímáme je, odpouštíme sobě i agresorovi a naplňujeme světlem a láskou.

- jak rozpoznat ego (nápomocné otázky):
•    Kde jsem dominantní, v jakém vztahu a kdy?
•    Kde, kdy, proč jsem kritický?
•    V jakých rolích jsem důležitý a nadřazený?
•    Z čeho má důležitost plyne?
•    Koho nesnáším, nenávidím a proč?
•    Mám touhu se někomu pomstít či alespoň šlápnout na palec?
•    Vůči komu (čemu) a kdy ve mně narůstá zloba a agrese? Proč?
•    Vůči komu (čemu) cítím odpor?
•    Kdy vyžaduji poslušnost a nekompromisní kázeň a poslušnost?

Zapsal Pavel Zmelík,   4.12.2011